연합예배 – Ondřej Kolář

Text: 1. Janova 2,15-17 

본문: 요한일서 2:15-17

  1. list Janův 2; 15-17

Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa. A svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky.

15 이 세상이나 세상에 있는 것들을 사랑치 말라 누구든지 세상을 사랑하면 아버지의 사랑이 그 속에 있지 아니하니

16 이는 세상에 있는 모든 것이 육신의 정욕과 안목의 정욕과 이생의 자랑이니 다 아버지께로 좇아 온 것이 아니요 세상으로 좇아 온 것이라

17 이 세상도, 그 정욕도 지나가되 오직 하나님의 뜻을 행하는 이는 영원히 거하느니라

 

Milé sestry, milí bratři, kdyby někdo posuzoval křesťanství pouze na základě úryvku, který jsme právě slyšeli, možná by dospěl kzávěru, že my křesťané nemáme rádi život a nejsme rádi na světě. Pokud je nám zakázáno milovat svět, pak bychom v sobě měli přímo potlačovat každou radost zdobrých věcí, které denně užíváme, ale také z lidí, které potkáváme nebo s kterými sdílíme své životní cesty.

형제 자매 여러분, 어떤 누구가 방금 전에 우리가 읽었던 오늘 본문 말씀을 근거로 기독교를 판단한다면, 우리 기독교인들은 삶을 사랑하지 않고 세상에서 행복할 수도 없다고 결론을 내릴 수도 있겠습니다. 세상을 사랑하는 것이 우리에게 금지되어 있다면, 우리는 매일의 삶 속에서 주어지는 선한 것들로부터 얻는 기쁨을 억제해야 하고, 우리가 만나거나 삶의 여정을 함께 하는 사람들로부터 오는 기쁨을 억제해야 합니다.

 

Nic takového pisatel Janova listu neměl vúmyslu. Slovník, který používá, je ovšem pro dnešního člověka matoucí a už v minulosti byl velmi snadno zneužitelný. Vdějinách církve se objevovaly sklony k odmítnutí světa a úniku ze něj. Tělesné lidské touhy a potřeby byly násilně umrtvovány. Dodnes se občas setkáváme s představou, že církev všechny pozemské radosti zapovídá, a dokonce záměrně vyhledává utrpení.

그러나 사도요한은 그런 의미로 편지를 쓰지 않았습니다. 사도요한이 편지 속에 쓴 용어들이 현대인들에게 혼란을 주고 과거에도 잘못 남용되기도 하였습니다. 교회 역사를 통해 볼 때 교회는 세상을 거부하고 세상으로부터 벗어나려고 하는 경향이 있어 왔습니다. 육신적인 인간의 욕망들과 필요들이 강제적으로 억제되기도 하였습니다. 오늘날까지도 우리는 때때로 교회가 이땅의 모든 기쁨을 금지하고, 심지어 의도적으로 금욕적인 것을 부추기는 것이 아닌가 하는 생각을 하게 됩니다.

 

Když apoštol Jan mluví o světě, má na mysli jeho temnou stránku. Má před očima svět vzdálený Bohu, svět odpojený od zdroje pravého života, svět těžce poznamenaný lidským selháním. Ihned nás napadne námitka, že takový přece není celý svět, vždyť je vněm mnoho dobrého a hodnotného. Svět navzdory všemu lidskému sobectví, násilí a válkám zůstává dobrým Božím stvořením. Jan ovšem nechce měřit míru dobra a zla ve světě a pak hodnotit, jestli ho máme označit za dobrý nebo zlý. Záleží mu především na křesťanech, jimž adresuje svůj list. Tito lidé přijali Krista, ale stále je ohrožuje jejich stará identita, tedy to, čemu sloužili předtím a co na ně ze všech stran doléhá. Jan nevyjadřuje žádné obecné soudy o světě, pouze naléhavě oslovuje ty, kteří jsou mu svěřeni.

사도 요한이 세상에 대해 말할 때, 그는 세상의 어두운 면을 염두에 두고 있습니다. 그는 하나님으로부터 멀어진 세상, 참생명의 근원으로부터 단절된 세상, 인간의 실패로 얼룩진 세상을 염두에 두고 있는 것입니다. 그러나 세상 전체가 그런 것은 아닙니다. 왜냐하면 세상에는 아직 선하고 가치있는 것들이 많이 남아있기 때문입니다. 세상은 인간의 모든 이기심, 폭력, 전쟁에도 불구하고 여전히 하나님의 선한 창조물로 남아 있습니다. 사도 요한은 세상의 선과 악을 측정한 다음 우리가 세상을 선하다고 또는 악하다고 판단하는 것을 원하는 것이 아닙니다. 사도 요한은 먼저 그의 편지를 받는 그리스도인들에게 관심을 갖고 있습니다. 이들은 그리스도를 영접했지만 여전히 그들의 옛 정체성 즉, 그들이 이전에 섬겼던 것과, 그들이 처한 환경으로부터 위협을 받고 있었습니다. 사도 요한은 세상에 대한 전반적인 판단을 하고 있는 것이 아닙니다. 다만 그에게 맡겨진 사람들에게 절박하게 필요한 것을 말하고 있는 것입니다.

 

Stejně tak se musíme chvíli zastavit u dalšího slova, které vyvolává velká nedorozumění. Jde o slovo chtivost či dychtění. V textu se objevuje hned třikrát. Toto slovo má už starozákonní kořeny. Odkazuje k desátému přikázání, které říká: nebudeš dychtit po domě svého bližního, ani po jeho ženě, otroku, býku či oslu, prostě po ničem, co patří bližnímu. Poslední přikázání obvykle bývá zastíněno těmi předchozími a působí trochu jako dodatek, bez něhož bychom se snadno obešli. Ve skutečnosti je ale velmi důležité, protože upozorňuje na zdroj lidského hříchu, na jeho zrod vlidském srdci.

우리는 또한 우리에게 큰 오해를 불러일으키고 있는 또 다른 단어에 대해 생각해 봐야 합니다. 그 단어는 정욕 즉, 탐욕이라는 단어입니다. 오늘 본문 말씀에 3번 등장합니다. 이 단어는 이미 구약성경에 그 뿌리를 두고 있습니다. 십계명의 열번째 계명이 그것입니다. (우리 성경에는 정욕, 탐심 이렇게 되어 있으나 체코어 성경에는은 이 두 단어가 같은 탐심이라는 단어로 되어 있습니다.) 너는 네 이웃의 집을 탐내지 말지니라 네 이웃의 아내나 그의 남종이나 그의 여종이나 그의 소나 그의 나귀나 무릇 네 이웃의 소유를 탐내지 말지니라. 마지막 계명, 탐심에 관한 계명은 대개 이전 계명들에 의해 가려지거나, 그 계명이 없어도 괜찮을 것처럼, 부록과 같이 느껴지기도 합니다. 그러나 실상 탐심은 사람이 태어날 때부터 갖고 태어나는 인간 죄의 근원과 같은 것이기 때문에 아주 중요하게 다뤄져야 합니다.

 

Co je to dychtění? Vzniká z přesvědčení, že štěstí či životního naplnění dosáhnu jedině tehdy, budu-li mít to, co vidím u druhého. Ať už je to majetek, nebo společenské postavení, nebo třeba jeho manželka. Dychtění mě tlačí k tomu, že musím mít stále víc a víc. Vlastnění mi totiž dává pocit důležitosti, sebejistotu a smysl života. A od tohoto pocitu už není daleko krozhodnutí, že to, co patří druhému, si smím přivlastnit.

정욕 즉, 탐심은 무엇입니까? 이는 내가 다른 사람에게서 보는 것을 갖게 될 때, 행복이나 성취에 이를 수 있다는 확신에서 비롯됩니다. 다른 사람에게서 보는 것이 재산일 수도 있고, 사회적 지위일 수도 있고, 심지어 타인의 아내일 수도 있습니다. 정욕 즉, 탐심은 나에게 점점 더 많은 것을 소유하라고 끊임없이 부추깁니다. 무엇을 더 소유하는 것이 나에게 삶의 중요성, 자신감, 삶의 의미를 더 부여해 줄 것처럼 생각하게 합니다. 그리고 이런 감정은 다른 사람에게 속한 것을 내가 소유해도 되는 것처럼 결정하게 만듭니다.

 

Chtivost se většinou spojuje se závistí, která vdruhém člověku přestává spatřovat bližního a vidí vněm jen konkurenta a protivníka. Závistivci mají dojem, že jejich bližní různé věci získal nebo jimi byl obdarován neoprávněně a nezaslouží si je. Bližnímu často ubližují ani ne tak proto, aby mu tu vytouženou věc ukradli, ale jen proto, aby ho prostě poškodili, a tak domnělou nespravedlnost vykompenzovali.

정욕 즉, 탐심은 대개 시기심과 관련되어 있는데, 이는 다른 사람을 이웃으로 바라보지 못하게 하고, 오직 경쟁자와 적으로 바라보게 합니다. 시기심으로 가득찬 사람은 그의 이웃이 불법적으로 여러 물건들을 획득했거나 증여를 받았으며 원래는 그럴 자격이 없다고 생각합니다. 시기심이 많은 사람은 종종 탐하고 있는 이웃의 물건을 훔치고자 함이 아니라 그 이웃을 무너뜨려 그가 이웃에게 잘 못 덧씌운 불의가 합당한 보상을 받아야 된다는 생각으로 이웃에게 상처를 입힙니다.

 

Všichni známe příběh o Kainovi a Ábelovi, kde dychtění a závist hrají ústřední roli. Kain cítí křivdu vůči samotnému Bohu. Zdá se mu, že jeho bratrovi dal Bůh něco, na co on sám má přece taky nárok. Je to modelový příklad hříchu. Na první místo člověk postaví své vlastní já a jeho potřeby, skutečné i domnělé. Všichni ostatní okolo, včetně samotného Boha, se pak musí jeho požadavkům přizpůsobit a jednat podle jeho představ. Zbližních se stávají pouhé prostředky pro jeho osobní cíle. Vkaždém z nás je kus Kaina, kus sebestředné dychtivosti a touhy druhé jen využívat.

우리 모두는 탐심과 시기심이 잘 나타나 있는 가인과 아벨 이야기를 잘 알고 있습니다. 가인은 자신이 하나님으로부터 부당한 대우를 받고 있다고 느꼈습니다. 그는 생각하기를 그도 하나님으로부터 당연히 받을 권리가 있는 것을 하나님은 동생 아벨에게만 주시는 것으로 생각했습니다. 이는 죄의 전형적인 모습입니다. 사람은 자기자신인 ‚나‘를 첫자리에 세웁니다. 실제적으로 필요한 것이든 그렇게 생각되는 것이든, 나 자신의 필요를 첫자리에 세웁니다. 그리고 그밖의 다른 모든 사람들 심지어 하나님까지도 그의 필요에 부응해야 하고 그가 생각하는 대로 따라줘야 합니다. 이웃은 그의 개인적인 목적을 위해 단지 수단이 되어야 합니다. 우리 모두에게는 이와 같은 가인과 같은 요소 즉, 다른 사람을 이용하고자 하는 자기 중심적인 정욕과 탐심이 있습니다.

 

Právě tuto chtivost má na mysli také apoštol Jan. Svět je jí plný, její projevy můžeme vnímat na každém kroku, vosobních vztazích, ale i ve společnosti i vpolitice. Současně Jan svým adresátům zvěstuje, že jsou od této žádostivosti již v Kristu osvobozeni. V Kristu jsme přece každý z nás bohatě obdarováni, a proto nemusíme hledat své štěstí v tom, že budeme mít stále víc a víc. Z této závislosti, která se nikdy s ničím nespokojí a jen nás vnitřně užírá, můžeme vykročit ven – s vírou, že Bůh sám se o nás jako náš dobrotivý Otec postará lépe, než to sami dokážeme.

사도 요한이 염두에 두고 있는 것이 바로 이 정욕 즉, 탐심입니다. 세상은 탐욕으로 가득차 있습니다. 우리는 개인적인 관계 속에서 뿐만 아니라 사회와 정치 속에서도 매 발걸음마다 이 탐욕을 인식할 수 있습니다. 그러나 사도 요한은 그의 서신의 수신자들에게 그들이 그리스도 안에서 이러한 탐심으로부터 이미 자유롭게 되었음을 선언합니다. 우리 모두는 그리스도 안에서 풍성한 선물을 받았으므로 끊임없이 더 가질려는 것에서 우리의 행복을 찾을 필요가 없습니다. 우리는 자비로우신 아버지이신 하나님께서 우리가 우리 자신을 스스로 돌볼 수 있는 것보다 우리를 훨씬 더 잘 돌보아 주실 것이라는 믿음으로 어떤 것으로도 채울 수 없고 또 우리 내면을 갉아먹고 있는 이 중독 즉, 이 탐심에서 벗어날 수 있습니다.

 

Z této radostné zvěsti se ovšem v dějinách církve často stávalo něco hodně neradostného. Prosadilo se přesvědčení, že hřích se rodí už vnašich přirozených potřebách, zejména těch tělesných. Křesťanští asketové vnímali vše, co souvisí shmotným světem, jako přinejmenším podezřelé. Křesťanství si vypěstovalo až odpor vůči tělesnosti a nezřídka se z něj stávalo přísné až nelidské náboženství. Přitom bible lidské potřeby nikdy neodsuzuje a mnohokrát přímo zve k tomu, abychom s radostí a vděčností užívali vše, co tyto potřeby dokáže nasytit.

그러나 교회 역사를 볼 때 이 기쁜 소식과는 달리 매우 불행한 일들도 자주 있었습니다. 죄는 우리의 자연적인 필요, 특히 육신의 필요에서 발생한다는 확신이 널리 퍼져 있었습니다. 기독교 금욕주의자들은 물질세계와 관련된 모든 것들을 의심스러운 것으로 여겼습니다. 기독교는 심지어 육체에 대한 반감을 키워 비인간적인 종교가 되기도 하였습니다. 그러나 성경은 결코 인간의 필요를 정죄하지 않으며, 오히려 모든 육적 필요를 기쁨으로 감사함으로 채울 수 있도록 권면하고 있습니다.

 

Milovat svět pro Jana znamená hledat vněm spásu – místo toho, abychom ji hledali jedině vBohu samotném. Prostor v lidském srdci, který má patřit Bohu, se dokáže rychle zaplnit touhou po věcech tohoto světa, které mají Boha nahradit. Kdo propadne dychtění, dělá z věci tohoto světa modly. Víra v Boha naopak umožňuje vidět tento svět realisticky: jako dobrý Boží dar. Nemáme jím opovrhovat, ale ani ho zbožšťovat. Rozhodně nám Bůh nezakazuje těšit se třeba z krásné podzimní přírody, z dobrého jídla, z práce, která nás baví, a samozřejmě také z našich partnerů a přátel. Nemusíme se stydět ani za tělesná potěšení.

사도 요한에게 있어서 세상을 사랑한다는 것은 오직 하나님 안에서 구원을 찾는 것 대신에 세상 속에서 구원을 찾는 것을 의미합니다. 하나님께 속해 있어야 할 인간의 마음 속의 공간은 금새 세상 것들에 대한 욕망으로 가득 채워지고 하나님을 대신해서 우리 마음 속 공간을 채웁니다. 탐심에 빠진 사람은 이 세상의 것들을 우상으로 섬기게 됩니다. 반대로 하나님께 대한 믿음은 이 세상을 하나님께서 주신 좋은 선물로 바라보게 합니다. 우리는 세상을 멸시해서도 안되지만 세상을 신격화해서도 안됩니다. 하나님께서는 우리가 가을 속 아름다운 자연을 즐기고, 좋은 음식을 먹으며, 우리가 좋아하는 일을 하는 것 그리고 우리의 파트너들 또는 친구들과 좋은 시간을 보내는 것을 분명히 금하지 않으십니다. 우리는 육신적인 즐거움을 부끄러워 할 필요가 없습니다.

 

Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není, říká Jan. Možná nás napadne, jestli tato věta není vrozporu sjinou důležitou větou z Janova evangelia o tom, že Bůh miloval tento svět až tak, že dal svého jediného Syna. Láska Otcova je zaměřena právě na náš svět, včetně všeho temného, co je v něm. Tu větu z Janova listu je ovšem možné přeložit také jako: miluje-li kdo svět, láska k Otci v něm není. To dává smysl. Láska ke světu nemá převážit lásku k našemu nebeskému Otci. Vždyť je nám přímo přikázáno milovat Boha celým srdcem a celou duší. To je Boží vůle. Kdo ji naplňuje, zůstává navěky. Proto nemáme kvůli pomíjivým věcem zapomínat na Boha. Skrze Ježíše Krista ovšem víme, že svět není jen zvrácený, ale také – a především – Bohem milovaný. Díky Bohu za to, že v takovém světě smíme žít. Amen

사도 요한은 누구든지 세상을 사랑하면 아버지의 사랑이 그  속에 있지 아니하리라 말합니다. 우리는 이 문장이 요한복음의 또 다른 중요한 문장, 하나님이 세상을 이처럼 사랑하사 독생자를 주셨으니.. 말씀과 모순관계에 있지 않나 생각할 때가 있습니다. 아버지의 사랑은 세상 안에 있는 모든 어둠을 포함하여 우리가 발딛고 있는 이 세상을 향하고 있습니다. 사도 요한의 서신에 있는 문장은 누구든지 세상을 사랑하면 아버지의 사랑이 그 속에 있지 않다고 번역될 수 있겠는데 이 말씀은 그 말씀 그대로 의미가 있는 말씀입니다. 세상에 대한 사랑이 우리의 하늘 아버지를 향한 사랑보다 더 커서는 안됩니다. 왜냐하면 우리는 마음을 다하고 뜻을 다하여 하나님을 사랑하라는 직접적인 명령을 받고 있기 때문입니다. 이것이 하나님의 뜻입니다. 이 명령을 준행하는 자는 영생을 얻습니다. 그러므로 우리는 일시적인 것들 때문에 하나님을 잊어서는 안됩니다. 이 사실을 깊이 깨달았다면,  이와 더불어 우리는 예수 그리스도로 말미암아 이 세상이 회복되었으며 무엇보다 이 세상이 하나님의 사랑의 대상임을 잊어서는 안됩니다. 예수 그리스도로 말미암아 회복된 세상, 하나님의 사랑의 대상인 이 세상에 살게 하신 하나님께 감사를 드립니다. 아멘

                                                                                                                      (번역: 김영만 선교사)